Neděle 24.2. - opravdu "typická" únorová teplota okolo +17°C - nás nemohla nechat nečinně zahálet a tak jsme po obědě vyrazili na delší procházku.
Než jsme vyrazili, řešili jsme otázku, zda vzít, či nevzít otestovat dogtrekkingové sedáky, které jsme si začátkem února objednali od firmy ManMat. Nakonec jsem to byla já, kdo prohlásil, že je vezmeme až někam pojedeme, že je přece nebudeme tahat tady po okolí. Chybý závěr, už po pár kilometrech bych se kopla, protože jsme samozřejmě nezapomněli vzít foťák a tak to bylo každou chvilku - "Podrž Vildu,...", "Vezmi Vildu,...", "Podrž Dennyho, potřebuju se vysmrkat." Hlavně, že se pásy válely va skříni ☺ Takže příště bez nich ani ránu!
Vyrazili jsme nejdřív přes Karlovice do parku, pak nad Lukavici a po polní cestě na letiště. Odtud jsme sešli na "státovku", kterou jsme jen přešli a napojili se na žlutě značenou turistickou trasu do Líšnice. Ve vesnici nás párkrát postrašili vesničtí čtyřnozí hlídači, ale naštěstí byli většinou na řetězech ( moc pěkný život jim majitelé připravili :-( ), nebo si nás nevšímali, jeden štěkal na dálku.
Uprostřed Líšnice se spojovala žlutá se zelenou a my pokračovali po ní až ke kravínu směrem na Pastviny. Kus za kravínem se cesty rozdělují, přidává se červená a my pokračovali po ní do Zákopanky a "Panskou dolinou" podél potůčku zpět do Žamberka. Příjemný, nenáročný výšlap za super počasí, jen klukům bylo asi docela teplo, ale šlapali pěkně.
Trasa dlouhá cca 15km.