Jak jsme začali
12. 10. 2007
Dogtreking
Protože se celá rodina rádi pohybujeme v přírodě, dostali jsme nápad, že bychom mohli zkusit čím dál populárnější sport dogtreking. Navštívili jsme stránky věnované tomuto sportu a nahlédli do termínového kalendáře. Termínů akcí tam bylo spoustu, ale bohužel se většinou kryly s termíny agility závodů a tak jsme pro rok 2007 start na oficiálním závodě odložili a vrhli se na soukromé "delší" výlety.
Také nás zajímalo, kolik km jsme vlastně my a naši vousáči schopni v celku ujít, jakou rychlostí, co řekne naše tělesná schránka na zátěž na zádech, prostě vše, aby jsme nebyli nemile překvapeni až vyrazíme na opravdový závod. Dobře jsme udělali :-). Nyní nám je již jasno, že bez pořádného tréninku nejen nás, ale i psů, nemáme šanci LONGový trek o délce kolem 80 - 100km ujít a tak spíše pomýšlíme na kratší MIDovou trať.
Našim psům se několikakilometrové výlety snad líbí, i když po návratu domů padají únavou hned ve vaně a druhý den většinou celý prospí. Vili, ač je menší, má elánu více a celou cestu si vykračuje pěkně vpředu. Denny již není tak hrr, nikam se nežene a nějak si stále nemůže zvyknout na nošení postroje, vadí mu především vodítko, které se dotýká jeho ctěného pozadí :-) Také po fyzické stránce je na tom hůře Denny, neboť se již dvakrát stalo, že druhý den lehce pokulhával, ale veterinář mě uklidnil, že je to jen po náročnější námaze a trénováním by se to mělo zlepšit, doufám, že to tak opravdu je, ale přesto jsme na něho opatrnější.Dogtreking se nám opravdu moc líbí a snad se nám podaří startovat i na oficiálním závodě, i když kratší trati.
