Uspořádání této akcičky předcházely dlouhé přípravy, na kterých jsme se i my aktivně podíleli. Naším hlavním úkolem bylo vykoumání tras na cca 7 a 17km, což pro nás nebyl tak velký problém, neb zdejší okolí máme docela slušně prochozené. Směr jsme vybrali na Rokytnici v O.h., kde to je převážně po lesních a polních cestách, solidně turisticky značených, takže jsme den předem jen zajeli doznačit neznačené (pro jistotu, přece jen ne všichni jsou znalí práce s mapou a itinerářem, tak aby jsme si to nezpestřili nějakou pátrací akcí po zabloudivších ☺), a připravit kontrolní body, protože ty na dogtrekkingu nesmí chybět.

V pátek ráno jsme měli sraz na cvičáku v 7h, aby jsme si vše upřesnili ještě dřív, než se začnou sjíždět účastníci. První dorazili kamarádi z Rychnova, kteří se přihlásili na závodní trasu, tj. 17 km a po nich další. Všichni se zaprezentovali a obdrželi itinerář s mapou. Startovat se začínalo od 8-mi hodin v minutových intervalech. Závodní trasa se nesla v souboji Rychnov x Žamberk ☺, odjinud se nám závodníci sice přihlásili, ale nakonec nepřijeli. Takže na start se postavil nejdříve Rychnov v pořadí Nina + Falco, Eva + Brownstorm, Lucka + hárající PRTka Kérka, David + Simír a po nich již naši a skoro naši Ondra + Agility, Hanka + Filip (to jsou ti skoro naši), Zdeněk, Naďa a po nich již my - první já s Dennym a Arčím, po mně Erika s Vildou. Na tuto trasu se vydali i dva účastníci bez psů, tj, mimo soutěž.

Počasí nám opravdu přálo, teplo a sluníčko, místy až dost, nakonec jsme si říkali, že jsme to měli naplánovat v opačném směru, ale i tak se dalo. Jelikož jsme vycházely až jako předposlední a poslední, mnoho našich soupeřů jsme nepotkaly.

Trasa vedla od cvičáku k rozcestníku "Pod léčebnou" a odtud již po žluté turistické značce k rozcestníku "Nad Dymlovem",dále k řece Rokytence, přesněji "Údolí Rokytenky", v tomto úseku se oddělovala kratší trasa od naší delší a nacházel se také kontrolní bod K1, dále přes "Dolní Dvůr" až k rozcestníku "Pod Rokytnicí" (kontrola K2), kde jsme se začaly postupně stáčet zpět - po modrém značení. Prošly jsme kolem hájovny v "Suché" a po pár metrech již uviděly vesničku Kameničnou, přes kterou jsme sice nešly, ale v místě, kde se scházela naše prašná cesta se silnicí byl poslední kontrolní bod K3. Tady jsme na chvíli modrou značku opustily a pokračovaly po námi značeném úseku do místní části "Polsko", kde jsme se opět napojily na modrou a došly znovu k rozcestníku "Pod léčebnou" z něhož zbývalo posledních pár set metrů do cíle na cvičáku.

Každý účastník obdržel nejdříve buřtíka, nebo páreček, které si mohl na ohni opéct a pak již jen zbývalo vyhlásit výsledky, rozdat všem diplomy a "medaile" v podobě Fidorky, náš šéfík dodal pro všechny účastníky propisovací tužky, takže nikdo s prázdnou neodešel. A jak jsme se umístily my? Nemohly jsme to moc hnát, neb by to nebylo regulérní, když jsme trasu i kontrolní body dobře znaly, takže já s Dennym a Arčím předposlední, Erika s Vilim předpředposlední ☺

No a co náš páníček? Proč ten nešel? Koukněte na článek o MVP v Praze a budete mít jasno ☺ Stehy z kolene mu sice ve čtvrtek vytahaly, ale s chozením na tom ještě nebyl nejlépe, takže fungoval na startu a v cíli.